mé články
Dání prostoru
Jak jsem uvedl už v úvodu , tohle téma bych rád rozvedl.
Považuji toto téma rovněž za důležité .
Už jsem se s tím osobně setkal, nebylo to příjemné a kradlo mi to sebevědomí a radost .
Odehrává se to všude na pracovišti v rodinách i mezi kamarády , ale i na ulici, v metru, atd.
Zde uvedu několik příkladů .
Jel jsem metrem do práce ,metro bylo dost plné lidí a mě zaujal mladý muž , seděl a bylo vidět, jak je smutný. Všiml jsem si ,že je psychicky slabý ,jen seděl a nikoho si nevšímal , a když jsem ho pozoroval , procítil jsem jeho smutek a následné jsem si řekl ,co kdyby se tu našel člověk a miloval ho s celým srdcem ,pak by se jeho srdce rozzářilo do gigantických rozměrů, doslova jsem to viděl, až mě to zarazilo a v tom si mě všiml a svýma očima mě snad propíchl , už jsem na něho nekoukal ,občas jsem kouknul a on s vyvalenýma očima mě nepřestal pozorovat, dokud jsem nevystoupil .Byl to velmi silný zážitek,
který mám v hlavě dodnes .Viděl jsem jeho sílu srdce , ale motor byl zastaven. Nebyl nikdo, kdo by mu dal prostor a možnost zmáčknout startér pro spuštění síly srdce . Od té doby vím a jsem si vědom, že každý člověk má mít svůj prostor a možnost se projevit a nalézt cestu k projevení , uplatnění k spuštění své síly srdce.
Dání prostoru
Na pracovišti
Pracovní kolektiv si rozdělil práci a mezi nimi byl mladý muž, který nebyl tak zkušený , byl tam krátce, neměl tolik zkušeností a ostatní mu to dávali najevo .všichni se po spolu bavili, smáli, on ne, nesmál se a práce ho pomalu nebavila, ostatní mu brali prostor a nedávali možnost . Tímhle způsobem se tlačí člověk dolů . Všiml jsem si toho,
a dal jsem chlapci samostatnou práci a byl jsem moc mile překvapen s jakou radostí a silou pracoval ,úsměv měl do konce práce .
Ostatní ho podceňovali a přitom on odvedl hodně práce a navíc s úsměvem a radostí . Byl mu dán prostor aby vyniknul .